Embedded Files
Karlštejn je původem středověký královský hrad, nacházející se v městysi Karlštejn v okrese Beroun asi třináct kilometrů východně od Berouna. Leží uprostřed chráněné krajinné oblasti Český kras. Hrad je ve vlastnictví České republiky. Veřejnosti je přístupný nepřetržitě od roku 1905 a patří tak k jedněm z nejdéle zpřístupněných památek na území Česka. Hrad má čtyři nádvoří a tři věže, z nichž nejvyšší je Velká věž s kaplí svatého Kříže. Kaple sv. kříže, která se nachází v nejvyšším patře Velké věže, je považována za vrchol středověkého umění a zdobí ji více než 2000 drahokamů, polodrahokamů a perel. V kapli jsou také uloženy relikvie sv. kříže a ostatky svatých. Hrad je obklopen lesy a skalami, které mu dodávají romantický a tajemný ráz. Z hradu je možné vidět řeku Berounku a malebnou vesničku Karlštejn.
Karlštejn je původem středověký královský hrad, nacházející se v městysi Karlštejn v okrese Beroun asi třináct kilometrů východně od Berouna. Leží uprostřed chráněné krajinné oblasti Český kras. Hrad je ve vlastnictví České republiky. Veřejnosti je přístupný nepřetržitě od roku 1905 a patří tak k jedněm z nejdéle zpřístupněných památek na území Česka. Hrad má čtyři nádvoří a tři věže, z nichž nejvyšší je Velká věž s kaplí svatého Kříže. Kaple sv. kříže, která se nachází v nejvyšším patře Velké věže, je považována za vrchol středověkého umění a zdobí ji více než 2000 drahokamů, polodrahokamů a perel. V kapli jsou také uloženy relikvie sv. kříže a ostatky svatých. Hrad je obklopen lesy a skalami, které mu dodávají romantický a tajemný ráz. Z hradu je možné vidět řeku Berounku a malebnou vesničku Karlštejn.
Jméno hradu vzniklo ze spojení dvou německých slov „Karls-stein“, čili Karlův kámen nebo Karlův skalní hrad, a bylo přejato do češtiny jako Karlštejn. Jméno je odvozeno od zakladatele hradu Karla IV., který sám v zakládací listině karlštejnské kapituly vydané roku 1357 vepsal (či nechal vepsat) pasáž „(…) založili jsme ve jménu Krista Spasitele ke chvále a slávě Trojice věčné a zejména nejdobrotivějšího našeho Vykupitele, (…) a ke cti veškerého nebeského vojska jsme zbudovali na svém hradu Karlštejně, který jsme od základů jakožto úplně nový postavili a stanovili nazývat jej pro svou trvalejší památku podle svého jména, totiž tak, aby se jmenoval Karlštejn podle Karla, …
Jméno hradu vzniklo ze spojení dvou německých slov „Karls-stein“, čili Karlův kámen nebo Karlův skalní hrad, a bylo přejato do češtiny jako Karlštejn. Jméno je odvozeno od zakladatele hradu Karla IV., který sám v zakládací listině karlštejnské kapituly vydané roku 1357 vepsal (či nechal vepsat) pasáž „(…) založili jsme ve jménu Krista Spasitele ke chvále a slávě Trojice věčné a zejména nejdobrotivějšího našeho Vykupitele, (…) a ke cti veškerého nebeského vojska jsme zbudovali na svém hradu Karlštejně, který jsme od základů jakožto úplně nový postavili a stanovili nazývat jej pro svou trvalejší památku podle svého jména, totiž tak, aby se jmenoval Karlštejn podle Karla, …
Nenechte si ujít Studniční věž, hradní studna je hluboká 78 metrů. Nemá vlastní pramen, voda se přiváděla štolou z Budňanského potoka, tekoucího pod hradem. Zařízení na vytahování a spouštění okovu tvoří kolo, v němž šlapali lidé a uváděli je do pohybu.
Nenechte si ujít Studniční věž, hradní studna je hluboká 78 metrů. Nemá vlastní pramen, voda se přiváděla štolou z Budňanského potoka, tekoucího pod hradem. Zařízení na vytahování a spouštění okovu tvoří kolo, v němž šlapali lidé a uváděli je do pohybu.
A věděli jste, že kaple byla zabezpečena čtverými dveřmi se silnými železnými pláty. Uzamčena byla devíti zámky. Prostor byl hlídán strážnými, kteří sídlili nad kaplí. Vstup do kaple byl povolen jen se souhlasem císaře, podle jehož nařízení v této věži nikdo nesměl „spáti nebo ležeti“ s žádnou ženou, byť by to byla i jeho zákonná manželka. V kapli se konaly jen zvlášť významné mše, které směli sloužit pouze arcibiskupové a karlštejnský děkan. :-)
A věděli jste, že kaple byla zabezpečena čtverými dveřmi se silnými železnými pláty. Uzamčena byla devíti zámky. Prostor byl hlídán strážnými, kteří sídlili nad kaplí. Vstup do kaple byl povolen jen se souhlasem císaře, podle jehož nařízení v této věži nikdo nesměl „spáti nebo ležeti“ s žádnou ženou, byť by to byla i jeho zákonná manželka. V kapli se konaly jen zvlášť významné mše, které směli sloužit pouze arcibiskupové a karlštejnský děkan. :-)
Google Sites
Report abuse